Hlasité ticho Bolka Polívky
Bolek Polívka, jeden z nejvýraznějších a nejuznávanějších českých herců, mimů a klaunů, je žijící legendou, která svým unikátním přístupem k umění a osobitým humorem oslovila generace diváků. Bez nadsázky, v dnešní Světový den mimů, můžeme říci, že je králem českých mimů. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato s divadelním a filmovým uměním, a to nejen v České republice. Polívka se stal synonymem pro pantomimického umění, které dokáže bez slov vyjádřit široké spektrum emocí a příběhů.
Jeho práce v pantomimě a fyzickém divadle dokazuje jeho hluboké porozumění tichému vyjádření emocí a příběhů. Ve svých autorských pantomimických inscenacích, které si sám režíroval a vytvářel v nich hlavní role (Am a Ea, Pezza versus Čorba, Pépe, Trosečník, Poslední leč, Šašek a královna), se inspiroval klauniádou, komedií dell’arte i filmovou groteskou, ale užívá i slova a záměrně překračuje hranice žánru směrem k totálnímu herectví. Specifický styl jeho autorského divadla získal obdiv a uznání po celém světě.
Kariéra Bolka Polívky
Polívka se prosadil v mnoha rolích, které se staly milníky českého divadelního a filmového umění. Jeho schopnost transformace a mimická virtuozita mu umožnily vytvořit řadu nezapomenutelných postav. Od představení v Divadle Husa na provázku přes filmové role v „Dědictví aneb Kurvahošigutntag“ až po „Pánský klub“, Bolek Polívka vždy dokázal diváka nejen pobavit, ale i donutit k zamyšlení. Jeho přístup k umění, kde často využívá mimické techniky, přináší unikátní spojení humoru, satiry a hlubokého lidského porozumění.
Během své kariéry obdržel Bolek Polívka několik prestižních ocenění, která uznávají jeho přínos českému divadelnímu a filmovému umění. Za roli faráře Holého ve filmu „Zapomenuté světlo“ z roku 1996 získal svého prvního Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Jeho výkon v tomto filmu byl široce oceňován pro jeho schopnost zobrazit hluboké emocionální nuance a morální dilemata. Další Český lev pak přišel za jeho roli v „Musíme si pomáhat“, kde ztvárnil Josefa Tkalouna, což přineslo další uznání jeho hereckým schopnostem a jeho příspěvek k vykreslení komplexních historických a lidských situací.
Završením bylo udělení Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oblasti alternativního divadla. Bolek Polívka je „ŠAŠEK“ s korunou krále, bez něhož by bylo u nás humoru jen půl. Zanedlouho oslaví Bolek Polívka 75. narozeniny.
Bolkovy společenské postoje
Bolek Polívka nikdy nebyl jen umělcem uzavřeným ve světě divadla a filmu; aktivně se vyjadřuje k důležitým společenským tématům. Jeho postoje k politice, sociální spravedlnosti a ochraně životního prostředí jsou často provokativní a vyvolávají diskusi. Skrze své umění i veřejné vystoupení se snaží poukázat na nedostatky současné společnosti a vzbudit v lidech touhu po změně. Jeho kritika se často dotýká politické scény, konzumního životního stylu a sociálních nerovností, a taky lidské hlouposti a všech projevů cenzurování, které se často skrývá za nastavování „korektních hranic humoru“.
Bolek Polívka, král českých mimů, je umělec, který svým dílem a osobností zanechal nezaměnitelnou stopu v české kultuře. Svými výkony, ať už na jevišti nebo mimo něj, vzbuzuje zájem o pantomimické umění a ukazuje jeho nekonečné možnosti. Jeho angažovanost v otázkách současného společenského dění a nebojácnost vyjádřit vlastní názor jej činí nejen významným umělcem, ale i osobností, která obohacuje veřejnou diskuzi. Dnes si připomínáme světový den mimů a jejich umění. Proto je třeba ocenit právě takové umělce jako Bolek Polívka, kteří dokáží svým uměním měnit svět k lepšímu.
Zdroj fotografií:
David Sedlecký, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons
Jaroslav Krejčí, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
