Lysohlávky: Nejen halucinogen, ale i naděje v léčbě depresí

Vědecký svět s nadějí sleduje potenciál psilocybinu, aktivní látky obsažené v houbách známých jako lysohlávky. Dlouho vnímaná pouze jako rekreační droga, odhaluje tato látka svůj terapeutický potenciál, zejména v boji s depresí, která často doprovází závažná onemocnění. Nová studie z prestižního lékařského časopisu Cancer, vydávaného Americkou společností pro boj s rakovinou, přináší další přesvědčivé důkazy o tom, že psilocybin by se mohl stát průlomovým lékem pro onkologické pacienty trpící duševní nepohodou.

Jediná dávka s výrazným účinkem

Nová studie, na kterou s napětím čekala odborná veřejnost, zjistila, že pouhá jedna kontrolovaná dávka psilocybinu může výrazně pomoci pacientům s rakovinou, kteří se potýkají s depresí. Výsledky malé, ale významné studie jsou více než slibné: více než polovina účastníků zaznamenala „významné snížení deprese“ a u dalších došlo ke zmírnění příznaků úzkosti.

Tento objev navazuje na sérii předchozích výzkumů, které naznačovaly, že psilocybin, podávaný v bezpečném a terapeutickém prostředí, může vést k rychlým a dlouhotrvajícím antidepresivním účinkům. Na rozdíl od tradičních antidepresiv, jejichž účinek nastupuje pozvolna a vyžadují každodenní užívání, psilocybin nabízí příslib zásadní změny v nahlížení na léčbu duševních onemocnění.

Hlavní autor studie, Dr. Manish Agrawal, k výsledkům uvedl: „Pokud randomizované testování ukáže podobné výsledky, mohlo by to vést k většímu používání psilocybinu k léčbě deprese u pacientů s rakovinou.“ Jeho slova podtrhují optimismus, který v této oblasti panuje, a zároveň zdůrazňují potřebu dalších, rozsáhlejších klinických studií.

Pohled do historie a legislativy

Používání psychoaktivních hub není novinkou. Historické prameny a archeologické nálezy dokládají jejich rituální a léčebné využití v různých kulturách po tisíciletí. Aztékové je nazývali „teonanácatl“, což v překladu znamená „maso bohů“, a používali je k navázání spojení s duchovním světem a k léčebným obřadům.

Moderní západní svět znovuobjevil psilocybin v polovině 20. století, ale následná vlna prohibice zařadila lysohlávky na seznam nelegálních látek. Dnes se však situace pomalu mění. S přibývajícími vědeckými důkazy o jejich terapeutickém potenciálu se otevírá debata o jejich rekvalifikaci pro lékařské účely.

Pro české čtenáře je obzvláště zajímavá nedávná zpráva z června 2025, podle které se Česká republika přiblížila k legalizaci lékařského využití psilocybinu. Cílem je modernizovat protidrogovou politiku a rozšířit přístup k péči o duševní zdraví. Pokud legislativa projde, mohla by nabídnout novou naději tisícům pacientů, pro které tradiční léčba nebyla dostatečně účinná.

Rizika a bezpečnost na prvním místě

Je nezbytné zdůraznit, že léčba psilocybinem probíhá ve striktně kontrolovaném klinickém prostředí pod dohledem vyškolených terapeutů. Samotné užívání lysohlávek bez odborného vedení s sebou nese značná rizika.

Mezi možné negativní účinky patří:

• Psychická nepohoda: Zmatenost, úzkost, záchvaty paniky, paranoia nebo takzvaný „bad trip“.
• Změněné vnímání: Deformace smyslového vnímání reality a času, což může vést k nebezpečnému chování.
• Fyzické projevy: Zvýšený krevní tlak a srdeční tep, nevolnost, svalová slabost.
• Kontraindikace: Psilocybin není vhodný pro osoby s anamnézou psychotických poruch (např. schizofrenie) nebo bipolární poruchy.

Budoucnost psilocybinu v medicíně vypadá slibně, ale je klíčové přistupovat k němu s respektem a odpovědností. Výzkum musí pokračovat, aby byly plně pochopeny jeho mechanismy účinku, optimální dávkování a dlouhodobé dopady. Pro pacienty bojující s depresí v kontextu rakoviny by se však mohlo jednat o skutečně revoluční změnu, která jim navrátí naději a zlepší kvalitu života v nejtěžších chvílích.