Zdraví

Tělesná dysmorfie: Skrytý boj se zrcadlem

Tělesná dysmorfie, známá také jako Body Dysmorphic Disorder (BDD), je závažná duševní porucha, při které jedinec tráví nadměrné množství času přemýšlením o jednom nebo více domnělých defektech nebo vadách ve svém vzhledu. Tyto vady nejsou pro ostatní viditelné nebo se jeví jako malé, ale pro člověka trpícího BDD jsou zdrojem intenzivního stresu a úzkosti. Tento stav může výrazně ovlivnit každodenní život, práci a mezilidské vztahy postižené osoby.

Historie a vývoj porozumění BDD

BDD bylo poprvé popsáno v roce 1886 italským psychiatrem Enricem Morsellim jako „dysmorfobofobie“. Po mnoho let bylo považováno za vzácnou poruchu, ale v posledních desetiletích došlo k významnému nárůstu povědomí a výzkumu této poruchy. Změny v diagnostických kritériích, zejména v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM), vedly k lepšímu pochopení a identifikaci BDD. Současný stav výzkumu se zaměřuje na genetické, neurobiologické a environmentální faktory přispívající k rozvoji této poruchy.

Co je to tělesná dysmorfie?

Tělesná dysmorfie, také známá jako dysmorfofobie, je porucha vnímání vlastního těla. Lidé trpící TDD mají zkreslený obraz svého vzhledu a jsou posedlí domnělými vadami na svém těle. Tyto vady jsou často nepatrné nebo neexistující, ale pro postiženého jedince představují zdroj obrovské úzkosti a stresu.

TDD patří mezi obsedantně-kompulzivní poruchy a často se objevuje společně s jinými duševními problémy, jako jsou deprese, úzkostné poruchy nebo poruchy příjmu potravy.

„Jsme ze skla a zrcadel obklopeni ve všech směrech, všechny naše pohyby jsou zrcadlové a vždy se vidíme.“
Anaïs Ninamerická spisovatelka

Jaké jsou příznaky tělesné dysmorfie?

Příznaky TDD se mohou lišit v intenzitě a projevech, ale obecně zahrnují:

  • Obsedantní myšlenky na vzhled: Postižení jedinci tráví hodiny přemýšlením o svých domnělých vadách a neustále se porovnávají s ostatními. Mají přehnané obavy o specifické části těla, jako jsou kůže, nos, vlasy nebo tělesná hmotnost.
  • Kompulzivní chování: Často se opakovaně kontrolují v zrcadle, upravují svůj vzhled nebo se vyhýbají situacím, kde by mohli být vystaveni kritice.
  • Sociální izolace: Kvůli studu a strachu z odmítnutí se mohou postižení jedinci izolovat od společnosti a vyhýbat se sociálním interakcím.
  • Nízká sebeúcta: TDD může vést k hlubokým pocitům méněcennosti a sebeodporu.
  • Deprese a úzkost: Neustálý stres a úzkost spojené s TDD mohou vést k rozvoji deprese a dalších duševních problémů.

Příčiny a rizikové faktory

Tělesná dysmorfie je komplexní porucha s mnoha příčinami a rizikovými faktory:

  • Genetické faktory: Výzkumy naznačují, že BDD může mít genetickou složku a může se vyskytovat častěji u lidí, jejichž rodinní příslušníci trpí stejnou nebo jinou úzkostnou poruchou.
  • Psychologické faktory: Nízké sebevědomí, traumata z dětství nebo dospívání a perfekcionismus mohou přispět k rozvoji BDD.
  • Sociální a kulturní vlivy: Média a společenské normy krásy hrají významnou roli v tom, jak lidé vnímají svůj vzhled. Neustálý tlak na dosažení „ideálního“ vzhledu může vést k rozvoji BDD.

Diagnóza tělesné dysmorfie

Diagnóza BDD je často komplikovaná, protože mnoho lidí s touto poruchou se stydí nebo si neuvědomuje, že jejich obavy jsou přehnané. Diagnostická kritéria podle DSM-5 zahrnují:

  • Nadměrné starosti o domnělé vady ve vzhledu, které nejsou pro ostatní viditelné nebo se jeví jako malé.
  • Opakované chování (např. kontrolování v zrcadle) nebo mentální akty (např. porovnávání s ostatními) v reakci na obavy o vzhled.
  • Významné narušení každodenního života, práce nebo sociálních aktivit kvůli těmto obavám.

Diagnózu stanovuje kvalifikovaný odborník na duševní zdraví, jako je psychiatr nebo psycholog, prostřednictvím podrobného rozhovoru a hodnocení symptomů.

Léčba tělesné dysmorfie

Léčba BDD zahrnuje kombinaci psychoterapie a farmakoterapie:

  • Psychoterapie: Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) je nejúčinnější formou psychoterapie pro BDD. Pomáhá pacientům identifikovat a změnit negativní myšlenky a chování související s jejich vzhledem.
  • Farmakoterapie: Antidepresiva, zejména selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jsou často předepisována k redukci symptomů úzkosti a deprese spojených s BDD.
  • Kombinace terapií: Individuální přístup k léčbě, který může zahrnovat kombinaci psychoterapie a farmakoterapie, je často nejefektivnější. Podpůrné skupiny a rodinná terapie mohou také hrát klíčovou roli v podpoře pacientů.

Život s tělesnou dysmorfií

Život s BDD může být velmi náročný. Jedinci s touto poruchou čelí každodenním výzvám, které mohou ovlivnit jejich pracovní výkon, sociální život a celkovou kvalitu života. Důležité je najít způsoby, jak zvládat stres a úzkost, například skrze mindfulness, pravidelnou fyzickou aktivitu a podporu od rodiny a přátel. Sdílení zkušeností a příběhů lidí žijících s BDD může také poskytnout inspiraci a naději ostatním trpícím touto poruchou.

Prevence a povědomí

Zvýšení povědomí o BDD je klíčové pro prevenci a včasnou intervenci. Vzdělávání veřejnosti, zejména dětí a dospívajících, o zdravém sebepoznání a rizicích spojených s tlakem na vzhled může pomoci snížit výskyt této poruchy. Školy a komunitní organizace hrají významnou roli v propagaci pozitivního tělesného obrazu a poskytování podpory těm, kteří ji potřebují.

Závěr

Tělesná dysmorfie je závažná a často přehlížená duševní porucha, která může mít devastující dopad na život jedince. Zvýšení povědomí, včasná diagnostika a efektivní léčba jsou klíčové pro zlepšení kvality života pacientů. Je důležité podporovat porozumění a empatii vůči lidem s BDD a poskytovat jim potřebnou pomoc a podporu.

Často kladené dotazy?

Ano, několik známých osobností otevřeně přiznalo, že se potýkaly nebo potýkají s tělesnou dysmorfií. Mezi nimi jsou například:

  • Robert Pattinson: Britský herec známý svou rolí ve filmové sérii Twilight přiznal, že měl problémy s vnímáním svého těla a cítil tlak na svůj vzhled.
  • Megan Fox: Americká herečka se svěřila, že trpí tělesnou dysmorfií a má hluboké nejistoty ohledně svého vzhledu.
  • Billie Eilish: Americká zpěvačka a skladatelka otevřeně hovořila o svých problémech s vnímáním vlastního těla a o tom, jak ji tělesná dysmorfie ovlivnila.
  • Bob Morley: Australský herec Poprvé se proslavil jako Drew Curtis v australské telenovele Home and Away (2006), v roce 2007 se objevil v australské hudební talentové show It Takes Two a v roce 2008 se připojil k obsazení dramatického seriálu The Strip. Bob Morley prozradil, že se celoživotně zabývá problémy s tělesnou dysmorfií.
  • Jane Fonda: Americká herečka jako mladá měla pocit, že vůbec není hezká. V rozhovoru pro časopis People uvedla: „V honbě za dokonalou postavou jsem se málem úplně zničila v tělocvičně,“ svěřila se herečka, která pro mnohé byla v 80. letech ikonou aerobiku. „Ano, trpěla jsem dysmorfií, teď už to vím,“ přiznala.

Tělesná dysmorfie (Body Dysmorphic Disorder, BDD) je duševní porucha, při které jedinec tráví nadměrné množství času přemýšlením o domnělých defektech nebo vadách ve svém vzhledu, které nejsou pro ostatní viditelné nebo se jeví jako malé. Tyto obavy mohou způsobit značný stres a narušit každodenní život.

Hlavní příznaky zahrnují nadměrné obavy o konkrétní části těla, opakované kontroly vzhledu v zrcadle nebo naopak vyhýbání se zrcadlům, srovnávání se s ostatními, zakrývání domnělých vad a vyhledávání kosmetických zákroků.

Tělesná dysmorfie má různé příčiny, včetně genetických faktorů, nízkého sebevědomí, psychologických traumat a vlivu médií a společenských norem krásy.

Zde je několik způsobů, jak negativní zkušenosti mohou ovlivnit jedince:

  • Zvýšená nejistota: Negativní komentáře o vzhledu mohou u dítěte nebo dospívajícího vyvolat pochybnosti o vlastním těle a vést k rozvoji nebo prohloubení nejistoty.
  • Zaměření na nedostatky: Neustálé upozorňování na domnělé nedostatky může způsobit, že se jedinec na ně bude soustředit a začne je vnímat jako mnohem závažnější, než ve skutečnosti jsou.
  • Snížená sebeúcta: Opakované zesměšňování a šikana mohou vést k výraznému poklesu sebevědomí a pocitu vlastní hodnoty.
  • Sociální izolace: Děti a dospívající, kteří jsou terčem šikany kvůli svému vzhledu, se mohou začít stranit společnosti a vyhýbat se sociálním interakcím.
  • Rozvoj negativních myšlenkových vzorců: Negativní zkušenosti mohou vést k rozvoji negativních myšlenkových vzorců a přesvědčení o vlastním těle, které jsou typické pro tělesnou dysmorfii.

Je důležité si uvědomit, že tělesná dysmorfie je komplexní porucha, která má často více příčin. Negativní zkušenosti v dětství a dospívání mohou být jedním z faktorů, které přispívají k jejímu rozvoji, ale neznamená to, že každý, kdo zažil šikanu nebo zesměšňování, automaticky tělesnou dysmorfií onemocní.

Diagnóza tělesné dysmorfie je stanovena kvalifikovaným odborníkem na duševní zdraví prostřednictvím podrobného rozhovoru a hodnocení symptomů. Diagnostická kritéria podle DSM-5 zahrnují nadměrné starosti o domnělé vady, opakované chování nebo mentální akty a narušení každodenního života.

Léčba zahrnuje kognitivně-behaviorální terapii (CBT), která pomáhá změnit negativní myšlenky a chování, farmakoterapii (např. antidepresiva SSRI) a podporu od rodiny a podpůrných skupin. Individuální přístup k léčbě je často nejefektivnější.

Je důležité být empatičtí a trpěliví, poskytnout emocionální podporu a povzbudit dotyčného k vyhledání odborné pomoci. Sdílení informací o BDD a účasti na podpůrných skupinách může také pomoci.

Tělesná dysmorfie je chronická porucha, ale s vhodnou léčbou a podporou lze její příznaky výrazně zmírnit a zlepšit kvalitu života. Pravidelná terapie a případně medikace mohou pomoci udržet symptomy pod kontrolou.

Normální obavy o vzhled jsou běžné a většinou nepřekážejí každodennímu životu. Naopak tělesná dysmorfie způsobuje intenzivní stres a výrazně narušuje každodenní aktivity, pracovní výkon a sociální vztahy.

Ano, tělesná dysmorfie může postihnout lidi všech věkových kategorií, včetně dětí a dospívajících. Včasná diagnostika a intervence jsou klíčové pro prevenci závažných dlouhodobých následků.

Rostislav Holman

Vystudoval ekonomii a profesně se desítky let věnoval managmentu. Psaní je jeho koníčkem a zároveň jeho prací již posledních 15 let, kdy působil jako freelancer a copywriter.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *